Už je to 10 měsíců. Začíná mi být trošku líp a pomalu na tebe začínám zapomínat. Mám nové zájmy a možná jsem i našel svoje místo a novou rodinu, kde se cítím líp a kde se jim snažím dělat radost. Sice pracuju od rána do večera, ale vybral jsem si to a asi mě to i baví, protože nic jiného, co bych dělal, nemám. Pořád jsem bez auta, ale už jenom 8 měsíců. Naštěstí jsem to nějak dobře ukecal, takže dobrý :)

Za tu dobu jsem potkal i pár holek, a i když byly hodně pěkné, prostě tam něco chybělo. Ani sex už není takový, jaký býval, a prostě tomu něco chybí. Možná ta láska, nebo nevím, asi jsem z toho dospěl. Tak jsem se od toho všeho radši vzdálil. Pracuju na sobě a snažím se pomáhat Jirkovi a Nině s Davídkem, aby to měli aspoň trochu jednodušší.

Zároveň jsem zjistil, že jsem vždycky chtěl mít hromadu věcí a peněz, ale postupně mi došlo, že mi to je úplně k ničemu. A ani nevím, co bych si za ně koupil, protože nic nepotřebuju a vlastně ani nemám s kým je utrácet. Tak jsem se aspoň naučil kupovat Nině kytky. Dřív jsem si myslel, že je to hrozná blbost, ale i v takové blbosti se skrývá velká radost a krása ❤️

Bohužel i po tak dlouhé době jsou večery pořád hrozně prázdné a tak podivně smutné. Nepomáhají tomu ani jiné holky, protože se pak vždycky ráno vzbudím a říkám si: „Jaký to má vůbec smysl?“ Radši bych se díval s Jirkou a Ninou na Love Island a u toho jedl pizzu.

Před měsícem mě napadl hrozně pitomý nápad odletět na 2 měsíce do Thajska a jít objevovat svět. A už se to blíží, letím za 6 dnů. Uvidím, co to se mnou udělá, jestli se mi konečně trošku pročistí hlava a jestli se po té dlouhé době dokážu aspoň trochu vychillovat. Mám v plánu otestovat svoje limity a zkusit věci, které jsem vždycky chtěl, ale bál jsem se (skok padákem, kitesurfing, noční projížďka na motorce po dálnici), a další blbé nápady, co mě tam napadnou. Doufám, že se tam nedostanu do vězení :D

A hlavně doufám, že se daří i tobě. Viděl jsem, že jezdíš všude možně po výletech a dovolených, tak doufám, že máš všechno, co potřebuješ, a užíváš si život přesně tak, jak si zasloužíš ❤️ Jo a nějak asi před měsícem a půl jsem tě viděl a vypadala jsi mega pěkně, až jsem to nechápal. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem tě dlouho neviděl, ale fakt ti to hrozně slušelo 😍

A počítej s tím, že na svatbě Franty a Máji spolu zajdeme na drink (doufám, že už o tom víš a nic jsem neleaknul) :D

Jak sis už mohla všimnout za ty 3 roky, úplně nejsem nejlepší kluk na dárky a nikdy jsem ti nedal přesně to, co sis přála. Možná jenom jednou — jak jsi dostala tu mikinu od Eartha, tak šlo vidět, že sis ten dárek fakt užila. A hrozně mě sere, že jsem ti nikdy nedal nic lepšího. Moje nápady na dárky nikdy nebyly ideální ani podle představ, tak ti chci aspoň teď dát dárek opravdu od srdce. A snad půjde vidět aspoň trochu ta snaha na něm, protože na něm trávím už čtvrtý den a kombinuju to i s časem co jsem v práci — tak snad se ti bude líbit aspoň tento poslední dárek.

Připravil jsem ti tady kompletní galerii fotek a videí, co jsem našel ve všech telefonech a počítačích. Zabralo mi to fakt hodně dlouho projít každou složku a hledat naše společné momenty. Hlavně mě sere, že jsem nenašel ty naše společné screenshoty z Minecraftu, co jsme spolu hráli — nevím, kde se to mohlo podět, ale i po největší snaze a prohledávání ztracených a odstraněných dat jsem to nenašel. V žádném disku to nebylo. To mě hodně mrzí, že tyhle vzpomínky už nikdy nenajdu.

Ale aspoň jsem našel hromadu ostatních momentů, co jsme spolu zažili za dobrodružství po celém našem společném dospívání. Bylo poměrně těžké se udržet a neplakat u těch fotek a videí — a když se na to zpětně podívám, tak ten čas extrémně rychle utekl. Vzpomínám, jako by bylo včera, jak jsme se spolu tahali po našem prvním rande v Brumově v parku s flaškou slivky.

Nebudu to tady obkecávat — pojď se podívat, co jsem ti připravil.

A na závěr ti chci hrozně poděkovat, že jsi to se mnou dotáhla takhle daleko. Celou dobu co jsem byl s tebou jsem si vůbec nevšímal svých chyb a jenom jsem proplouval životem bez ohledu na to, co jsem dělal špatně — a ty jsi to musela nějak zvládat. Za tu celou dobu jsi nezažila žádné emoce z mé strany a po přečtení kompletně celého našeho chatu tam nebyla ani jedna hezká věc, co bych ti řekl. Moc se za to omlouvám.

A i když to říkám velice nerad — doufám, že to najdeš někde jinde. A když už někde jinde, tak si prosím vyber moc dobře. Protože jak už jsem pochopil, patříš mezi 0,001 % holek, které stojí za to. A pokud chci hledat něco podobně dobrého, tak se nahledám moc dlouho.

Nenechala jsi mě ani v těch nejhorších časech, když jsem byl úplně na nule — a to by se v tomhle světě už nestalo. I přes to jsi mi dokázala udělat nádherné dárky, kterých jsem si nevážil. Ale nebylo to zbytečné — aspoň jsem ty dárky pochopil až teď. A moc ti za tu celou snahu děkuju.

Kdybych mohl vrátit čas, tak přesně vím co bych změnil. Pamatuju si na ty momenty, jak jsem pracoval ještě v TMCZ a jezdíval jsem z Prahy za tebou 4 hodiny autem v noci, jenom abych si mohl lehnout vedle tebe a mazlit se. Tak dokonalý pocit asi už nikdy nezažiju.

Byla jsi můj nejbližší člověk, se kterým jsem zažil něco, co už s nikým nezažiju. A je to hrozný pocit vědět, že už se nepotkáme a nezajedeme spolu někam na výlet nebo na mekáč, nepustíme si společně film a nebudeme vedle sebe chillovat.

Dal jsem do tohohle dárku extrémně moc ze sebe a nikdy v životě jsem neudělal nic podobného — a asi už pro nikoho jiného neudělám. A i kdybych si náhodou našel někoho jiného, zůstaneš v mém srdci jenom ty, ta jediná. Vždycky budeš jenom ty ta jednička, protože to co jsme spolu zažili nikdo jiný nedokáže přemoct. Strávili jsme spolu to nejkrásnější období našeho života — dospívání.

I když je na světě 8 miliard lidí a z toho 49,6 % holek, myslím si že už nikdy nikoho jako jsi ty nenajdu. Budu na tebe vzpomínat do konce života a i na smrtelné posteli.

Dopsal jsem to přesně ve 5:34 ráno 16. 04. 2026 a musím valit spát, protože jdu do práce — takže jdu ten web hodit na produkci a doufám, že se na tento dárek aspoň podíváš a nebyla ta snaha zbytečná <3